Svetlý stredovek

Martin Nodl: Středověk v nás

Praha, Argo, 2015

Väčšina súčasnej populácie vníma stredovek ako obdobie temna. Je to výsledok dlhodobého ideologicky motivovaného skresľovania a deformovania dejín. Kniha českého medievalistu Martina Nodla Středověk v nás si nekladie za cieľ komplexné zhodnotenie daného obdobia, zameriava sa na niektoré styčné body vtedajšieho a súčasného myslenia, riešenia problémov, nazerania na svet, ale pritom odkrýva zaujímavé skutočnosti, ktoré by nás mohli priviesť k poznaniu, že absolutizovanie modernosti je neopodstatnené, ba že je prejavom nadutej pýchy.

Nie sme o nič lepší, dokonalejší ako ľudia minulosti: „Se středověkým člověkem nás nespojují pouze obecné civilizační problémy, nýbrž i mentální výbava a každodenní uvažování“ (s. 12). Nemali by sme si namýšľať, že sme na vrchole poznania: „I přes technický pokrok dodnes hledáme řešení celé řady sociálních problémů, jež trápili lidi 14. a 15. století. Na mnohá řešení sme zapomněli a teprve po pěti šesti staletích nalézáme odpovědi, které jsme již znali“ (s. 34).

Autor vychádza z konkrétnych faktov a príkladov. Miestami až detailne opisuje a analyzuje vybrané aspekty stredovekého života (manželstvo, finančníctvo, zabezpečenie v chorobe, vzťah k deťom a iné). Jeho zistenia, respektíve výsledky výskumu asi nejedného čitateľa prekvapia: „Mnohdy pouze pokračujeme v jednání, jež bylo středověkým lidem vlastní, jindy se klopotně vracíme k tomu, co středověk stvořil, aniž bychom si toho ale byli vůbec vědomi. V některých svých projevech, věřme nebo nevěřme, byl středověk dokonce ještě modernější a svobodnější než naše současnost, nebo se od ní příliš nelišil“ (s. 12).

Zoberme si napríklad dĺžku pracovného času. Ako čítame, súčasný počet pracovných dní, s voľnými sobotami a nedeľami, ktorý sa na našom území plne presadil vlastne až v sedemdesiatych rokoch 20. storočia, nie je výdobytkom moderného sociálneho štátu, ale iba návratom k tomu, čo tu už bolo. Ani v stredoveku sa totiž nepracovalo viac než dvesto šesťdesiat dní v roku: „To, o co usilovalo sociální hnutí od konce 19. století, tedy snaha snížit počet pracovních dní a hodin, jež neúměrně narostly v důsledku překotné industrializace, na nižse nedostávalo pracovních sil, bylo ve středověku běžné.“ Bublina pokroku spľasla. Autor dodáva: „Pokrokem jsme se při budování nové společnosti dostali tam, kde jsme již dávno byli, aniž by to modernizátoři tušili“ (s. 15).

Naša doba, konštatuje Martin Nodl, je v porovnaní so stredovekom omnoho viac poznačená sociálnou apatiou, ktorú do značnej miery vyvoláva oddelenie jedinca od okolia, čo bolo v stredoveku nemysliteľné. Táto apatia sa prejavuje odosobnením smrti, atomizáciou spoločnosti a sťahovaním sa do súkromia: „Barva našeho života je stále více šedivá. Naopak středověk byl svým důrazem na vňejší projevy křesťanské morálky... mnohem barevnější“ (s. 82).

Treba zdôrazniť, že autor obdobie stredoveku neidealizuje. Poukazuje aj na negatíva vtedajšieho sveta. Napokon, dnes by už asi nikto nechcel žiť vo svete bez elektriny a množstva technických vymožeností. Tak či tak, je dobré vnímať súčasnosť i minulosť kriticky a v súvislostiach. Viera v trvalý a nezvratný pokrok je mylná: „Někdy je dobré vrátit se časem nazpátek a uvědomit si, že lepší než hledat nové cesty je znovu objevit již jednou nalezené“ (s. 240).

Ján Maršálek

::

Súvisiaci článok:

Stredovek – mýty a fakty

::

Váš názor nás zaujíma! Môžete ho vyjadriť formou komentára pod článkom. Ďakujeme.